Heimatstube_cz :: nordmaehren

KRAJANSKÁ MUZEA SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA V NĚMECKU

Muzeum okresu Šternberk v Günzburgu (zrušeno)

museen.de

V roce 1955 převzalo bavoské město Günzburg partnerství nad vysídlenci z města a okresu Šternberk. Současně začal Wilhelm Thanel vytvářet sbírku předmětů jako základ pozdějšího muzea. Fotografie zapůjčené pro sbírky byly ofotografovány Dr. Mikulaschkem a byl tak vytvořen základ pozdějšího rozsáhlého fotoarchivu. Všechny předměty byly inventarizovány, což prováděla Bertha Thanel. Protože tehdy nebyly žádné místnosti pro expozici, byly všechny předměty uloženy v krabicích a vystavovány pouze při příležitosti pravidelných ročních setkáních rodáků okresu a po jejich ukončení znovu zabaleny do krabic. Tak to pokračovalo až do založení krajanského spolku. V roce 1981 poskytl tehdejší starosta města Günzburg prostory v bývalém piaristickém klášteře, kde byla vybudována první expozice. Po roce 1990 byla Helmutem Polaschkem celá expozice přepracována a nově vybudována. V roce 2015 byl krajanský spolek rozpuštěn a muzeum přechází dle uzavřené smlouvy na město Günzburg. To předává téměř celou expozici do Sudetoněmeckého muzea v Mnichově, pouze malá část je převezena do Šternberka, kde je deponována v bývalém augustiniánském klášteře.

Sbírky: rozsáhlé sbírkové předměty o životě ve Šternberku a okolí před rokem 1945; dokumenty o tkalcovství ve Šternberku; mistrovské a tovaryšské listy; pozůstalost olomouckého archiváře Dr. Johanna Kuxe a skladatele Ernsta Tittela; zvukový archiv šternberského nářečí; rozsáhlý archiv fotografií města a všech obcí okresu; rozsáhlá knihovna obsahující vlastivědné publikace z regionu; vzpomínkové předměty na každodenní život.

zdroj: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE) - Heimatverein Sternberg - Kuhn H.: Sudetendeutsche Heimatsammlungen: Museen, Archive, Galerien, Bibliotheken, Heimatstuben, Privatsammlungen. Hg. vom Sudetendeutschen Archiv. 2. Erw. Neuaufl., München 1985.

Uničovské muzeum v Limburgu (zrušeno)

bkge.de

První sbírka vzpomínkových předmětů na starou vlast vznikla z iniciativy někdejšího profesora šumperské Státní živnostenské školy Otto Kühnerta a poslední správkyně německého muzea v Uničově Marie Maneth. Předměty pro sbírky byly sbírány hlavně během pravidelných každoročních setkání rodáků při příležitosti Svátku svíce (Wachsstockfest) v Limburgu. Od roku 1969 bylo muzeum umístěno v reprezentačních místnostech zámku v Limburgu.

Sbírky: originální listiny z 18. století; plakáty; pozůstalost prof. Otto Kühnerta; fotosbírka města Uničov a okolí; sbírka fotografií kostelů, soch a oltářů; knihovna se 300 svazky vlastivědné literatury regionu; pamětní spisy; sbírka panenek s uničovskými kroji; části krojů Uničovska; ženský kroj pro slavnost voskové svíce; předměty denní potřeby z Uničovska; origilnály obrazů Gustava Braunera, Emila Czecha; Emila Körnera a Reinholda Huttarsche.

V roce 2010 přešly sbírky do vlastnictví městského archivu v Limburgu. V roce 2024 byla celá sbírka předána Městskému muzeu v Uničově.

zdroj: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE) - Kuhn H.: Sudetendeutsche Heimatsammlungen: Museen, Archive, Galerien, Bibliotheken, Heimatstuben, Privatsammlungen. Hg. vom Sudetendeutschen Archiv. 2. Erw. Neuaufl., München 1985.

Muzeum městečka Jívová a okolních obcí v Lorschi

kulturverein-lorsch

První sbírka materiálů ze staré vlasti vznikla v Lorschi v roce 1964 pod vedením bývalého obecního tajemníka z Jívové Josefa Langera a někdejšího obecního poslíčka Adolfa Appela. V roce 1970 převzalo město Lorsch partnerství nad vysídlenci z městečka Jívové a přifařených obcí Pohořany a Véska a rovněž nad vysídlenci ze sousední obce Hraničních Petrovic. V roce 1974 poskytlo město Lorsch spolku místnosti ve škole Karolinger pro zřízení prvního muzea (Heimatstube).

Sbírky: Dokumentační materiály z obcí krajanského spolku Jívová, seznamy majitelů domů počínaje rokem 1635 do roku 1945; Fotografie domů do roku 1945; kartotéku jívovských rodin; barevné znaky a plány všech čtyř obcí; přes sto listin z let 1671-1975; archiv černobílých a barevných fotografií ze řivota obcí, fotografie osobností; přes 50 velkoformátových fotografií; okolo 200 publikací a literatury z oblasti Moravy a regionu Šternberska; kroniky obcí před rokem 1945; razítka, vlajky spolků, model manželského páru z Jívové kolem roku 1870 s typyckýou pokrývkou hlavy z Jívové; předměty zařízení domácnosti, textilie; kompletní zařízení tkalcovské jizby se všemi nástroji ke zpracování lnu a příze; model městečka Jívová o rozměrech 330x148 cm.

zdroj: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE).

Archiv městečka Domašov nad Bystřicí Weilheim a. d. Teck (zrušeno)

Soukromý archiv materiálů z území Domašova nad Bystřicí a Šternberska.

zdroj: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE)

Muzeum Újezdu (u Uničova) Burghaun (zrušeno)

V roce 1962 převzalo město Burghaun partnerství nad vysídlenci z obce Újezd na Uničovsku. Při každoročním setkání rodáků nabídl starosta Burghaunu prostory pro zřízení krajanské jizby. Poté došlo k založení krajanského výboru rodáků z Újezdu a podařilo se zajistit prostory v historické věži (postavení kolem roku 1400). V roce 1964 došlo k otevření nového muzea jako místa setkávání. Na části vstupní stěny bylo malířem Walterem Niebergallem vytvořeno sgrafito znázorňující odsun z Újezda a přichod do Burghaunu. Muzeum sloužilo převážně k pořádání každoročních setkání krajanů z Újezda.

Sbírky: Obrazy; znak Újezda; fotografie a fotoalba; osobní dokumenty a listiny; vzpomínkové předměty a textilie. V roce 1964 byla založena "gruntovní kniha" se seznamem majitelů domů od 17. století (orginál knihy je uložen v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově); listiny, fotoalba, části krojů a dobového oblečení; staré knihy a vlastivědné publikace; části nábytku z újezdských usedlostí.

Po rozpuštění krajanského výboru přechází všechny předměty z vybavení muzea do majetku města Burghaun.

zdroj: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE) .

Muzeum Huzové a Staré Vsi v Lichtenfels

Město Lichtenfels poskytlo prostory v místní radnici pro vysídlence z obcí, kterým poskytlo po roce 1946 partnerství. Jednalo se o obce Huzová na Šternbersku a Stará Ves na Rýmařovsku. Obě obce pojaly muzeum jako místo, kde byly uchovány vzpomínky na starou vlast a začátky nového života v Lichtenfelsu. Muzeum Staré Vsi uchovává také staré textilie, šátky a prostírání; v muzeu Huzové je zachována ručně psaná kronika od roku 1926 s fotografiemi ze života obce.

Muzejní sbírky jsou nyní reorganizovány do nové expozice.

zdroj: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE) .

Sudetoněmecké muzeum vysídlenců z Úsova a okolí v Braunschweigu (zrušeno)

První sbírku o panství a městečku Úsov vytvořil v Brauschweigu Dr. Franz Heilinger.

Sbírky: Sakrální předměty; šperky a ozdoby; předměty z vybavení domácnosti; nádobí; mince a medaile; výšivky a šátky; sbírka minerálů; numismatická sbírka; obrazy (Benátská madona ze 17. st.); obraz sv. Rochuse z úsovské kaple, restaurován ve zdejším zemském muzeu; mapová sbírka-měditisk Moravia z roku 1870; litografie a tisky; sbírka fotografií ze života obce a sbírka pohlednic; soupis obyvatel Úsova s kartotékou, staré listiny a vysvědčení; knihovna o 600 svazcích knih ze severní Moravy včetně té o židovské komunitě v Úsově.

Po smrti Dr. Heilingera spravovala soukromé muzeum ještě několik let jeho ovdovělá manželka, která v roce 2003 předala celou sbírku Sudetoněmeckému muzeu v Mnichově.

zdroj: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE) .

Muzeum okresu Moravský Beroun v Langgöns

langgoens.de

V roce 1962 přebírá město Langgöns partnerství nad vysídlenci z bývalého okresu Moravský Beroun. V roce 1966 vyzývá tehdejší předseda krajanského spolku Rudolf Richter ke sbírce materiálů spojených s životem ve staré vlasti. Shromážděné sbírky byly uloženy do beden a vystavovány pouze při pravidelných ročních setkáních rodáků. Později poskytlo město Langgöns místnost pro zřízení krajanské jizby. Tato se po několika letech, kdy počet sbírkových předmětů značně narostl, ukázala jako nedostačující. Nové prostory se podařilo získat teprve po opravě a přístavbě hasičského domu, kde byla v roce 1974 vytvořena nová expozice krajanského muzea.

Sbírky: archiv všech 56 obcí bývalého okresu; seznamy obyvatel; sbírka map; plány všech obcí s číslováním; informační tabule s fotograviemi o všech obcích; informace o zmizelých obcích (voj. újezd Libavá); církevní život; školství a podniky; odsunové seznamy z roku 1946; seznamy padlých vojáků a zemřelých obětí války; soupis majitelů domů a hospodářství; listiny, kupní smlouvy, propouštěcí listy z vojska, živnostenské a tovaryšské listy; více jak 1000 svazků vlastivědné literatury; 35 kronik obcí regionu; svatební šaty nevěsty z roku 1880; předměty dokumentující každodenní život v obcích; hudební nástroje; sakrální předměty; mince, hodiny, textilie; fotoarchiv barevných a černobílých fotografií z regionu, fotografie osobností; přes 1200 diapozitivů z okresu Moravský Beroun; originální listina z roku 1518 o udělení práva trhu v Budišově; sbírka minerálií z Jeseníků.

Moravskoberounské muzeum, spolu s muzei Šumperka, Bruntálu a Jívové patří k tomu nejlepšímu, co se podařilo v poválečných letech vysídleným krajanům vytvořit.

Muzeum okresu Šumperk v Bad Hersfeldu

bkge.de

Za počátek šumperského muzea v Bad Hersfeldu můžeme považovat rok 1953, kdy se vybudování první expozice ujal bývalý profesor Státní živnostenské školy v Šumperku Otto Kühnert. V následujícím roce převzalo město Bad Hersfeld partnerství nad vysídlenci z města a okresu Šumperk. V roce 1962 byly sbírky přemístěny do pěti místností budovy tehdejšího finančního úřadu v Bad Hersfeldu a v roce 1979 poskytlo město Bad Hersfeld pro spolek vysídlenců budovu dnešního "Šumperského domu" (Haus Schönberg). V prvním patře se dnes nachází spolkové a kancelářské místnosti a rozsáhlý archiv o městě a všech 72 obcích bývalých soudních okresů Šumperk, Staré Město a Loučná nad Desnou spolu s rozsáhlou knihovnou vlastivědné literatury města a okresu. V přízemí se nachází vlastní rozsáhlé sbírky musea, dokumentující život v tehdejších obcích a městech okresu. Jedna místnost je věnována skladateli Franzi Schubertovi a jeho předkům, pocházejícím z Vysoké u Starého Města.

Sbírky: sbírka pohlednic; fotografie osobností; fotografie dobových krojů; sbírka kronik obcí a městeček okresu; sbírka básní v šumperském nářečí; díla sudetoněmeckých autorů; noviny a krajaské měsíčníky a ročenky; sklo, porcelán a předměty z vybavení domácností; části krojů; vyřezávané vánoční jesličky; hudební nástroje; obrazy a akvarely s vlastivědnou tematikou; sbírka minerálů z Jesenicka.

Další muzeum (jizba) Šumperska se nachází na nové rozhledně v Lehestenu, kde je umístěn model železnice údolím Desné a modely letadel od Josefa Kleina.

Muzeum okresu Rýmařov v Lahntalu

bkge.de

Sbírka vznikla z původně soukromé iniciativy. V 70. letech začal sbírat Hans Zimmer z Bruchköbelu podklady, dokumenty a památky na starou vlast. Od listopadu 1981 je Rýmařovské muzeum umístěno v muzeu v Lahntalu.

Sbírky: Panely o vesnicích okresu Rýmařov, kulturních památkách; rodinné dokumenty; tovaryšské listy; ručně psané kroniky; přes 800 černobílých a barevných fotografií Rýmařova a vesnic; biografie osobností regionu; vlastivědná literatura z regionu, hlavně místní kroniky; části starých krojů; modely zemědělského nářadí; model tkalcovského stavu a další vzpomínkové předměty.

Quellen: Bundesinstitut für Kultur und Geschichte des östlichen Europa (BKGE) - Kuhn H.: Sudetendeutsche Heimatsammlungen: Museen, Archive, Galerien, Bibliotheken, Heimatstuben, Privatsammlungen. Hg. vom Sudetendeutschen Archiv. 2. Erw. Neuaufl., München 1985.

Olomoucké muzeum v Nördlingenu

Od roku 1954 shromažďoval někdejší olomoucký archivář Julius Röder společně s Dr. Richardem Zimperlichem předměty odkazující na život v bývalé vlasti. V roce 1976 převzalo město Nördlingen partnerství nad vysídlenci z města a okresu Olomouc. Vlastní muzeum bylo otevřeno v roce 1982. Po několika stěhováních byly sbírky, pocházející původně ze dvou soukromých sbírek v roce 2007 umístěny do prostorů Reifeisenbanky v místní části Nördlingen/Dürrenzimmer. V roce 2015 byla pobočka banky uzavřena. Sbírky bývalého olomouckého muzea jsou nyní vyklizeny a hledá se nový prostor pro expozici (2022).

Sbírky: Sbírka vzpomínek pamětníků; fotografická sbírka města Olomouce a okolí; sbírka barevných negativů; knihovna s vlastivědnou literaturou olomouckého jazykového ostrova; různé vzpomínkové předměty.

Město Nördlingen je od roku 2008 oficiálním partnerským městem města Olomouce.

Muzeum okresu Bruntál v Memmingenu

Stadtmuseum Memmingen

Muzeum okresu Bruntál bylo založeno v roce 1956 Erwinem Weiserem po převzetí partnerství nad vysídlenými obyvateli z Bruntálska. V roce 1966 převzal správcovství muzea Dipl. ing. Robert Kube, za jehož vedení se podařilo množství sbírek zdvojnásobit. Od roku 1981 pokračoval jako správce muzea Reiner Thiel. V roce 2022/2023 proběhla rekonstrukce muzea v rámci muzea Memmingen a byla vytvořena nová expozice s tématy život a zvyky ve staré vlasti, vyhnání a integrace. Tato nová expozice byla otevřena 7. května 2023.

Sbírky: Informační tabule významných osobností bruntálska a jesenicka, vznik a vývoj Řádu německých rytířů v datech a obrazech, kupní smlouvy, výuční a mistrovské listy, soukromé listiny; černobílé a barevné fotografie všech 48 obcí okresu (přes 3000 negativů a pozitivů); knihovna s 800 svazky z toho přes 100 knih o městě Bruntálu; kroniky a popisy obcí; literatura k místnímu nářečí, ukázky moravsko-slezských krojů; reliéfní zobrazení okresu Bruntál, malované portréty osobností.

Virtuální prohlídka: https://matterport.com/discover/space/m8whc8tfaKH

Muzeum okresu Jeseník Kirchheim unter Teck

lokalmatador.de

První sbírka byla vytvořena v roce 1953 z iniciativy někdejšího ředitele měšťanské školy v Jeseníku Karla Urbasska. V témže roce převzalo město Kirchheim u. Teck partnerství nad vysídlenými občany z Jeseníku. V roce 1972 byly sbírky muzea přestěhovány do dvou místností tzv. Spitálu a v roce 1982 bylo muzeum začleněno do městského muzea.

Sbírky: Cestovní a turistické mapy; byrevné znaky obcí okresu Jeseník; plány obcí a měst; biografická sbírka o významných osobnostech okresu; listina pro starostu Jeseníku z roku 1907; listiny z let 1750-1929; černobílé a barevné fotografie z území okresu a Jeseníků; fotografie osobností regionu; 36 informačních tabulí o lázních Jeseník a Vinzenzi Piesnitzovi; obrázky starého Jeseníku; knihovna s okolo 1000 svazků vlastivědné literatury regionu; kroniky měst a obcí okresu; noviny; manuskripty; geologická literatura; historie města jeseníku; časopis Altvater 1881-1911; pamětní spisy; busty Schrotha a Priesnitze; části starých slezských krojů; sbírka vyznamenání a plaket; sbírka minerálů z Jesenicka; modlitební knížky; rodinná genealogie předků skladatele Franze Schuberta.

Odborná část knihovny muzea je od května 2005 uložena ve Státním archivu Kirchheim u. Teck. Celáý katalog knihovny muze je online přístupný na webu Medienkatalog-Online pod heslem Mediengruppe "Freiwaldau". Kompletní knihovna obnášela kolem 1540 svazků nejen literatury regionu a novin, ale i literaturu z celých východních Sudet a literaturu k tématu vyhnání a integrace v nové vlasti.

Muzeum (jizba) v nové rozhledně Altvaterturm v Lehestenu: mineralogická sbírka nerostů z území Jesenicka (trvalá zápůjčka geologa Franze Kieglera).

Muzeum okresu Krnov v Ansbachu

jaegerndorf-sudetenland.de

První sbírka vznikla ze soukromé iniciatvy bývalého krnovského profesora Ernsta Kobera, jenž několik let bez nároku na honorář spravoval městský archiv v Ansbachu a přitom sbíral památky na starou vlast. V tehdejším Markraběcím muzeu byla vytvořena expozice "Okno na východ" (Fenster zum Osten) s díly Norberta Hochsiedlera a Waldemara Fritsche. V dalším, oddělení (Markgrafen-Abteilung) byla připomínáno i Knížecí krnovské.

Sbírky: Listina z 18. století o vlastnictví majetku; rukopisná pozůstalost Kobler; knihovna s okolo 150 vlastivědnými tituly k regionu Krnovska včetně Krnovského Heimatlistu (Jägerndorfer Heimatbrief); Dílo malíře a grafika Norberta Hochsiedlera a porcelánové plastiky sochaře Waldemara Fritsche.

Do roku 2021 se muzeum nacházelo v zadní čísti radnice na nám. Martina Luthera, po jejím zboření byly kompletní sbírky nejprve deponovány v městském archivu. Některé sbírky bývalého muzea byly použity pro nově budovanou expozici v Muzeu markrabství (Markgrafenmuseum), zbytek sbírek zůstal uložen v městském archivu.

Partnerství na vysídlenci z Krnovska převzalo město Ansbach v roce 1954. Města Krnov a Ansbach jsou propojena i historicky. V letech 1523-1609 byli Markrabí z Ansbachu současně krnovskými knížaty.

Muzeum a archiv soudního okresu Javorník v Vaihingen an der Enz (zrušeno)

Sbírka tvořena od roku 1947 jako soukromá iniciativa Maxe Müllera, Rudolfa Kollibaby a Hanse Pachla. Od roku 1955 byla umístěna ve staré latiské škole (Lateinschule) na základě partnerství mezi městy Javorník a Vaihingen an der Enz.

Sbírky: Osobní kartotéka obyvatel Javorníku a celého soudního okresu; biografická sbírka o osobnostech regionu, seznam pomístních názvů a polních tratí ve všech deseti obcích okresu; sbírka map a plánů obcí; fotografie důležitých budov a osob; znaky obcí, listiny, vysvědčení a tovaryšské listy; sbírka černobílých a barevných fotografií Javorníku a okolních obcí; sbírka diapozitivů; knihovna o více jak 400 svazcích vlastivědné literatury regionu; odlitek busty básníka Josefa Christiana svob. pána von Tedlitz; cenné části lidových krojů; sbírka muzikálií a partitur; sbírka nářečí z Javorníku; olejomalby osob a krajiny, akvarely a dřevořezby domácích umělců; litografie Javorníka a Javornického zámku; geologická sbírka z Javornicka a Jesenicka.

zdroj: Kuhn H.: Sudetendeutsche Heimatsammlungen: Museen, Archive, Galerien, Bibliotheken, Heimatstuben, Privatsammlungen. Hg. vom Sudetendeutschen Archiv. 2. Erw. Neuaufl., München 1985.

Muzeum okresu Vrbno pod Pradědem v Sindelfingenu

Sbírka byla založena v roce 1955 Adolfem Gottwaldem při příležitosti převzetí partnerství města Sindelfingen nad vysídlenci z města a okresu Vrbno pod Pradědem (Würbenthal). Od roku 1955 do 1961 bylo muzeum umístěno v městském muzeu Sindelfingen, poté v budově bývalého solního úřadu (Salzhaus).

Sbírky: památky na řemesla a zemědělství; části oděvů-šátky a přehozy. Velká část sbírkových předmětů se týká každodenního života, částí oblečení a krojů, řemesla a průmyslu. K vidění je také kniha zaměstnanců firmy Grohmann & Co, zhotovené ke stému výročí existence firmy, od roku 1930 fungující pod jménem Metallwarenfabrik Adolf Grobmann & syn. Mezi další eponáty patří sklenice s motivem vrbenského farního kostela a monogramem A. K. z doby kolem r. 1900 zastupující produkci firmy sklárny a rafinerie Adolf Richter. Celá sbírka obsahuje rovněž historické dokumenty a mnoho fotografií města i obcí okresu.

Muzeum regionu Cukmantl/Zlaté hory v Bietigheim-Bissingen

museen.de

Sbírka vznikla z iniciativy Waltra Zwienera a ing. Otto Wolfa, kteří začali sbírat památky na území bývalého okresu Zlaté Hory (Cukmantl) ve Slezku. Tato sbírka byla v roce 1968 přetvořena do putovní výstavy, která byla vystavována při různých příležitostech. V letech 1970-1977 poskytlo partnerské město Bietigheim výstavní prostory k vytvoření expozice v tzv. Hornholdově domě (Hornoldhaus). Od roku 1982 je muzeum, otevřené v září 1982 umístěno do třech místností.

Sbírky: Výstavní panely z historie a statistika okresu; památky na básníka Viktora Hegera a Franze Schuberta, jehož matka pocházela ze Zlatých hor; vlastivědná literatura a mapy regionu; šaty nevěsty z roku 1870; vánoční jesličky; vlajka střeleckého spolku. Sbírka je členěna podle oblastí na Sudety a Jesenicko, soudní okres Zlaté hory, lidé, práce a volný čas, svátky a slavnosti. K cenným předmětům patří šaty nevěsty z roku 1870 a originál listiny o nálezu zlata z 18. století, památky na zvyky a spolkový život. Střelecký terč místního střeleckého spolku byl v roce 2020 předán do Sudetoněmeckého muzea v Mnichově.

Virtuální procházka muzeem se nachází na oficiálních stránkách města Bietigheim-Bissingen.

Muzeum (jizba) v nové rozhledně Altvaterturm v Lehestenu: Církevní památky, mapy, znak města, tkaný koberec, památky na každodenní život.

Sbírka svazku obcí Vidnava-Velká Kraš Neuburg an der Donau (zrušeno)

V roce 1954 rozhodla městská rada v Neuburg a. d. Donau o převzetí partnerství nad vysídlenci z oblasti Vidnavska a Velké Kraše z regionu moravského Slezska.

Až do roku 2004 (uzavřeno) se v Neuburg a. d. Donau nacházelo také muzeum vysídlenců z této oblasti, které bylo v roce 2022 definitivně zrušeno. Množství exponátů bylo předáno do města Jeseníku, několik předmětů, převážně listin je přístupných ve veřejných prostorách městského archivu v Neuburg a. d. Donau.

Moravskoslezské vlastivědné muzeum Klosterneuburg (zrušeno)

Facebook MSH museum

První sbírky, původně z majetku ochotnického spolku "Slezské rolnické divadlo" (Schlesischen Bauernbühne) a archivu Humanitárního spolku Rakušanů ze Slezka ve Vídni (zal. 1899) byly opatrovány v bytě Theuer Krausové ve Vídni, která tyto sbírky převzala a rozšiřovala. V roce 1957 došlo k založení "Prvního Rakousko-Slezského vlastivědného muzea" ve Vídni a převzetí původních sbírek do majetku tohoto spolku. V roce 1969 došlo ke změně názvu na "Moravsko-Slezské vlastivědné muzeum" a tím i k rozšíření zájmové oblasti u území severní Moravy. V roce 1973 došlo k přestěhování sbírek do Vily Rostock v Klosterneuburgu.

Sbírky: Písemnosti o osobnostech, biografie, vysvědčení, deníky, skicáky, dokumenty, listiny, tovaryšské knížky, kupní smlouvy, diplomy, fotografie osobností, fotografie lidových krojů, kroniky měst a obcí ze zájmové oblasti. Dále scénáře her původního ochotnického divadla, církevní předměty a literatura, části krojů včetně sbírky historických čepců, vánoční jesličky, mineralogická sbírka nerostů z celého Jesenicka a rozsáhlá sbírka pohlednic, olejomalby, akvarely krajin, měst a obcí, díla domácích autorů.

Vila Rostock, která byla po celou dobu ve vlastnictví vlády spolkové země Dolní Rakousko, byla v roce 2015 touto prodána do soukromého vlastnictví a smlouvy všech nájemníků byly ukončeny. Moravskoslezské muzeum tak bylo v tomto roce uzavřeno. Jellikož ani spolková země Dolní Rakousko, ani město Klosterneuburg nenašlo žádné přiměřené prostory pro původní expozici, byly exponáty muzea v následujících letech předány různým institucím a kulturním zařízením Dolního Rakouska, kde se nachází dodnes.

Virtuální sbírky: https://visualisierung.landessammlungen-noe.at

zdroj: Kuhn H.: Sudetendeutsche Heimatsammlungen: Museen, Archive, Galerien, Bibliotheken, Heimatstuben, Privatsammlungen. Hg. vom Sudetendeutschen Archiv. 2. Erw. Neuaufl., München 1985; Wikipedia.